|
|
|
| ||
|
Nové články Zpravodajství Kronika PORGská Ankety Rozhovory Výkřiky do tmy Knižní koutek Počítačové hry Praskající bubínky Literární patvary Křeče bránice Ostatní články Fotografie Downloady Freeware hry Programy Wallpapery Zajímavé odkazy Adresář e-mailů Redakce Echa Obsahy  |
Chemická olympiáda
Ať žijí nafouklé hlavy…
Vše začalo tím, že se paní profesorka v naší třídě zeptala, jestli někdo nechce jít na Chemickou olympiádu.
Ohlas byl mnohem menší než u Olympiády biologické, tedy vlastně jen já a Tomáš (proč taky ne, když jsme tam byli už v tercii). Vše začalo jako vždy teoretickou částí. My s Tomášem jsme v tomhle zrovna moc aktivní nebyli (čti kašlali jsme na to), a tak jsme teoretickou část odevzdávali na poslední chvíli (nebo o chvíli později), naštěstí nám k jejímu vyřešení stačilo pár hodin v městské knihovně a mnoho důvtipu (hlavně toho, protože najít se dá všechno, ale musíte vědět, co hledat!).
I důvtip ale někdy selže, a tak nám např. v tajence vyšlo, že starý název pro uhličitan amonný je HNILOMOČEK ČISTÝ! (později nám bylo řečeno, že jsme nebyli tak daleko od pravdy). Po teoretické části následovala část praktická a test. Praktická část nebyla zas tak obtížná, až na to, že jsme strávili po vyučování čtyři hodiny v laboratoři ve společnosti paní profesorky a pachů amoniaku. Test už jsme s Tomášem psali odevzdaně. :-)
Když jsem se vrátil z hor, tak jsem se dozvěděl, že se mám odebrat na obvodní kolo, a také, že Tomus promyšleně zmiznul na hory (o tom že by tam Tomus nešel, jsem ani na okamžik nezapochyboval, ale i tak mě to štvalo). (nebylo to naplánované, ale vyšlo to dokonale - pozn. Tomus)
Tak jsem se odebral na obvodní kolo, které se odehrávalo v ZŠ někde nad Stírkou.
Byl jsem pěkně překvapený, když jsem vstoupil do laboratoře a zjistil jsem, že místo mnou předpokládaných dvaceti lidí jich v lavicích sedí asi jen čtvrtina (přesně 6 lidí). Dál to probíhalo jako na všech olympiádách, praktická a teoretická část, na každou 1,5 hodiny.
Praktická část bylo určování solí podle rozpustnosti ve vodě a v kyselinách, takže nic moc těžkého, zato praktická část byla katastrofální, nebo spíše jen křížovka.
Ti, co připravovali test, nejspíše chtěli sfouknout dvě věci najednou, a tak vytvořili vertikální křížovku, ve které jsme měli horizontálně hledat dvojmístné značky prvků. V této křížovce (Jiříku, obdivuji, s jakou pečlivostí píšeš i říkáš věčně a neodnaučitelně místo "křížovka" "tajenka" - pozn. edit.) jsem věděl jen pár otázek, a to žádné pod sebou, takže o nějakém hledání prvků nemohla být ani řeč. Můžu vám říct, že jsem si oddechl, když to konečně skončilo !!!
Největším překvapením pro mě, bylo, když pan ředitel Klaus oznámil, že jsem se umístil na druhém místě. Pocit překvapení však brzy vytlačila představa, že budu muset jít do městského kola!!!
Autor článku:
|
Související články |